Aktualizováno 19.1. 2017 16:04

Final Fantasy XV – Našel Zaklínač pokořitele?

Zdroj: YouTube.com

Jako úplný nováček v sérii Final Fantasy jsem dlouho přemýšlel, jak pojmout recenzi něčeho, o čem vlastně nemám ani páru. Je to jako byste se poprvé svezli v Lamborghini a potom měli psát recenzi, na jejímž základě se budou tisíce lidí rozhodovat, zda si ten supersport pořídí nebo půjdou ke konkurenci. Letmým studiem trhu jsem nemohl nepochopit, že Final Fantasy je v herním světě skutečný klenot s miliony fanoušků. Poslední díl se rodil ve velkých bolestech už od roku 2006 a za tu dobu se jeho koncept nesčetněkrát měnil. Jak tedy dopadla finální verze?

V titulku jsem naznačil, že by poslední díl Zaklínače mohl najít přemožitele, protože dosud klasickému žánru RPG tenhle trofejemi ověnčený titul kraloval takovým způsobem, že si jeho úspěchů nešlo nevšimnout i u té časti populace, která hraní příliš neholduje. Zaklínač prostě ukázal, jak se dělá kvalitní hra k žánru přilákal i ty, které dosud hry na hrdiny, ve kterých utopíte stovky hodin, nelákaly. Final Fantasy XV je v tomto směru zdatným sekundantem, jde o úchvatnou hru na hrdinu, který se snaží zachránit své “království“. Příběh Final Fantasy je tak široký a obsáhlý, že vám doporučuji nejdříve si něco málo nastudovat čtením na internetu, než se do hry jako nováčci pustíte a bezpochyby i skalním fanouškům se oživení vzpomínek bude hodit. Zajímavou vstupní branou pak může být film Kingsglaive (ten dokonce vyšel na bluray discích) a je něčím, co vás do příběhu zasvětí. Bez něj je to jako koukat na Hru o trůny až od šesté série.

12 fotek


Dovolím si drobné načrtnutí příběhu alespoň v rámci mé recenze, abyste i při maximální lenosti ;) věděli do čeho jdete, protože takto masivní titul zkrátka úvod potřebuje.


Ocitnete se ve fantaskním světe, který měl v dávných časech jasný řád a všechny rody spolupracovaly. Mírumilovná utopie ale neměla dlouhého trvání a jak dějiny mnohokrát ukázaly i ve skutečném světě, nakonec se tenhle systém rozpadl a touha po moci jeden z rodů ovládla natolik, že si postupně začala podmaňovat všechny ostatní. Ve chvíli, kdy hrozí, že padne i poslední rod, rozhodne král o ukrytí svého syna, dědice trůnu, na bezpečné místo. Ten se po čase vrací, už dospělý, plně vytrénovaný a s partou přátel, kteří mu mají pomoci vrátit se zpět na trůn. Až sem to zřejmě zní jako příběh z dávné minulosti, zkuste si ale takové dějství představit ve sci-fi hávu.


FF XV totiž představuje svět plný moderního prostředí. Budete se prohánět v bourácích, o jakých se vm dnes ještě ani nesní, používat zbraně jako z budoucnosti. A to všechno na mapě, která je tak obrovská, že snad i Zaklínač je proti ní jako zrnko prachu na vaší dvoumetrové televizi v obýváku. Příběhové mise zabaví na nějakých 30 hodin čistého času, k tomu ale ještě připočtěte desítky až stovky hodin, během kterých budete plnit spoustu vedlejších misí. Velká část jich je pak nutná k pokračování ve hře a posunutí se v příběhu na další úroveň.


Vašimi společníky na pouti za získáním trůnu budou čtyři společníci. Ovládá je zdařilá umělá inteligence a na cestě vám budou pomáhat s mnoha rozličnými překážkami podle svých schopností. Jeden je zdatný bojovník, další umí z koloběžky vyrobit letadlo, třetí je vynikající rádce, někdo zase umí skvěle vařit, další fotografovat a všechny tyto schopnosti a vlastnosti se vám budou během road tripu připomínat. Až třeba pojedete kolem zajímavého místa, připomene se někdo z vašich parťáků, že by se tam mohlo skrývat něco zajímavého, čímž vás navádí na vedlejší příběhový úkol. Jen a jen na vás pak je, jestli se tam rozhodnete podívat nebo jestli budete pokračovat v cestě za hlavní příběhovou linií.


V předchozím odstavci jsem tím naznačil rozhodovací schopnosti, které jsou v rámci série víceméně poprvé a premiéru si zde odbývá také naprosto otevřený svět. RPG žánr přímo vybízí k tomu, aby ani hlavní příběhová linie nebyla čistě lineární, proto vaše rozhodnutí může ovlivnit i samotný vývoj hry. Zřejmě i kvůli neuvěřitelné obsáhlosti scénáře s mnoha možnými variantami odvíjení příběhu se tenhle titul zdržel ne o měsíce, ale o celé roky. Neuvěřitelně dlouhá doba od první zmínky o FF XV (v roce 2006) po opravdové vydání způsobila bezpochyby zmatečnost, která celou hru provází. Je zkrátka silně cítit, že se hra postupně vyvíjela a častokrát překopávala natolik, až se v ní asi i autoři začali sami ztrácet. Naštěstí to není až tak vážné, že by hra byla nehratelná, občas si toho ale všimnete.


Úchvatná je grafika, na které je vidět, že vývoj opravdu zabral nějaký ten pátek. Na Playstation 4 Pro si dokonce můžete zahrát v rozlišení 4k a na mnoha scenériích vám bude padat brada. Však se sami přesvědčte v galerii nebo si na netu najděte nějaká gameplay videa. Dva roky od vydání Zaklínače je pokrok opravdu znát a to i přesto, že Zaklínač stále patří mezi etalon své třídy.


Final Fantasy XV není jednoduchá hra a rozhodně nepočítete s tím, že si projdete jen hlavní příběh a hru zase schováte někam do krabičky. FF musíte prožít. Musíte se hře věnovat, svou postavu postupně vyvíjet a zapomenout na všechno okolo. Jen tak si skutečně vychutnáte to,co měli autoři namysli. Nemáte-li dostatek volného času, tak o FF ani nepřemýšlejte, já sám jsem ji při práci dohrával téměř dva měsíce :) Tak příjemnou zábavu ve Final Fantasy i vám ;)

kom FANDA

Diskuze