Publikováno 28. 3. 2018

BLOG: Ozbrojování občanů? Ne každý to zvládne!

ozbrojování občanů
Zdroj: Thinkstockphotos

Asi nebude moc překvapivé, když napíšu, že téma snadnějšího ozbrojení občanů ČR je docela palčivou otázkou, která je takříkajíc "na pořadu dne".

Ono se stačí třeba podívat i na probíhající volební kampaň (a u nás je prakticky jedno kam se volí, témata vznikají dle aktuální nabídky a moc nemusí sedět s agendou úřadu kam volba směřuje), kde dominuje téma bezpečnosti. I taková sociální demokracie slovy pana hejtmana Petery tvrdí na volebním plakátě, že "bezpečnost je na prvním místě". Ano, je to důležité, nicméně mám dojem, že náš kraj pálí i jiné problémy než je bezpečnost (například zábory zemědělské půdy).
Na bezpečnost se asi lépe slyší.

Reklama

 

Byly časy, kdy jsme si té bezpečnosti užili až přehršel. Dokonce policie sama byla veřejnou bezpečností (a místní vtipálci jejich vozy překřtili na výjezdní auta třídy pátá bé). V éře po 11. září ale bezpečnost znovu nabyla na významu, i Evropa si prostřednictvím svých občanů uvědomila, že může být zranitelná. Tedy ne že by předtím zranitelná nebyla, zkuste o tom třeba něco říkat pozůstalým po útocích IRA, Rote Armee Fraktion, apod.

 

Možná spíše než o bezpečnost jako takovou jde o ten pocit bezpečí, který máme. Osobně si totiž myslím, že žiji ve světě, který je v mnoha ohledech bezpečnější než ten mých rodičů a prarodičů (neprobíhá světová válka, ani jaderná krize podobná té v Karibiku). Takže tak.

 

10 fotek "drsňáků", u kterých smíchy spadnete ze židle!

 

Sílícímu hlasu po vyzbrojování občanů z části rozumím (jako reakci na něco, co mě děsí), ale moc jej nepodporuji. Bezpečnost se dá zajistit různými způsoby, v zásadě se lze spolehnout:

 

a) na moc státu, kterému trpělivě odvádíme daně (tedy většina z nás, ta menšina, která má to štěstí a odvádí v daňových rájích se asi nedá úplně počítat), což je na první pohled fajn, ale bůhví kam ty peníze vůbec jdou, zda se za ně opět nepořídí nějaké podivné trenažery a padáky, které budou následně shledány nekompatibilními se současným stavem armády (o které navíc dost lidí pochybuje, zda je vůbec bojeschopná).

 

b) sám na sebe (popř. na své blízké), což provedu jednoduše tak, že si nakoupím nějaký kvér a munici.

 

Postoj k a) a b) do velké míry koresponduje s politickým přesvědčením dotyčné/ho. Pokud tedy někdo už od útlého věku nasává myšlenky von Hayeka, či má pocit že stát (systém/režim/bůhvíco) jej zradil, pak je inklinace k jednomu z bodů celkem jasná. Ono se pak sice dá diskutovat (všichni jsou přece pro diskusi), ale ty názorové příkopy už jsou za ta léta kopání natolik hluboké, že asi jen ve velmi nepravděpodobné situaci může dojít k tomu, že někdo změní svůj názor. Otázka ozbrojování/odzbrojování obyvatel je pak jedním z těch bodů, na které výborně platí výše napsané.

 

Já osobně jsem ke zbraním nikdy velký vztah neměl. Jistě, hrál jsem si plastovými a cínovými figurkami vojáčků a pořádal megalomanské bitvy, ale to tak asi trochu k dětství patří. Pokud nepočítám starou halapartnu na půdě a několik kuchyňských nožů, tak jsme doma nikdy zbraň neměli a asi nás ani nikdy nenapadlo si nějakou pořizovat. Koneckonců, pero je přece mocnější meče, ne? Usmívající se Nicméně i tak docela chápu lidi, kteří si myslí, že po pořízení střelné zbraně se budou cítit bezpečněji. Ta jistota, že nejste zcela bezbranní je určitě dobrá. Já se ale spíše obávám vedlejších následků, které něco podobného může mít. Nechci zpochybňovat právo člověka v souladu s platnými zákony pořídit si zbraň, ale jsou situace, kdy doufám, že lidé jdoucí kolem mě mezi ně nepatří. V této souvislosti si třeba vzpomenu na nedávnou "střelbu" v Hodkovičkách, či na akci s invazí DAESH potrhlého docenta Konvičky. Osobně znám dost lidí, kteří jsou ve svém jednání zbrklí a unáhlení. Jednoduše napřed konají a poté teprve domýšlejí následky. Představa, že by někdo v podobných situacích, které jsou zmatené a nepřehledné, vytáhl zbraň a začal si zajišťovat vlastní bezpečnost, by pravděpodobně vyústila ve velké krveprolití.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Důvody, proč by se měla zavést povinná vojna

Krutá válečná daň: Fotograf ukazuje zmrzačené americké vojáky

 

Možná přeháním, ale představa, že lidé kolem mě mají u sebe sřelné zbraně a mohou jakkoli zareagovat na v podstatě nevinnou situaci (třeba nějaký akčněji pojatí flash mob) mě naplňuje neklidem a necítím se v té chvíli úplně bezpečně. Zvyšování bezpečnosti může paradoxně vést i k nárůsti nebezpečí.

 

Samozřejmě chápu, že všichni lidé nejsou Mirky Dušíny naší doby a někdy musí být použito represí a asi i těch zbraní. Ale i to má podle mě svoji míru. Já osobně moc nechci žít ve světě podobnému tomu z filmových westernů, kde si člověk po požití většího množství alkoholu jde své problémy vyřídit s koltem v ruce.

 

Nechci upírat občanům právo pořídit si zbraň, nicméně ti lidé by měli vědět jak a kdy zbraň správně použít a samozřejmě i jak ji doma zabezpečit a uschovat.

 

A to každý podle mě nezvládne.

 

Článek je převzatý z blogu eluin.blog.cz.

 

Nova action

Diskuze

Reklama